Blaze - Joshiro

Životopis

Jméno:

Blaze [blejz]

Příjmení

Carter

Věk:

16

Výška:

165 cm

Váha:

57 kg

Povolání:

Trenér, Dobrodruh

Povaha:

Pohodář, nedá dopustit na svoje pokemony a své hloupé bratry.

Vybavení:

6 pokebalů, telefon, Pokedex, 1000 zlaťáků a batoh - Stan, Blok, Sada tužek a pastelek.

Pokémon:

Charmander - Scratch (pouze zraňuje), Growl (snižuje útok nepřítelova pokemona)
Caterpie - Tackle (pouze zraňuje), String shot (sníží protivníkovu rychlost)

Cíl:

Stát se nejlepším trenérem a být milován všemi svými pokemony.

Strach:

Arachnofobie (strach z pavouků).

Vysněný Pokémon:

Moltres

Příběh:

Narodil jsem se do jedné obyčejné rodiny kde můj otec je trenerém pokémonů a matka pomocnice profesora Oaka. Mám dva bratry. Staršího a mladšího. Můj cit k pokemonůn byl již od malička výjimečně velký. Zatímco starší bratr randil, já si hrával a staral se o pokemony. Bohužel jsem o nich ale moc nevěděl, tak jsem chtěl stále vědět víc a víc, znát všechny pokemony. A pravě proto že chci aby mě měli všichni moji pokemoni rádi, začal jsem docházet za profesorem. Avšak až o něco později než starší bratr což dávalo rozum. Největší zájem jsem měl o okřídlené pokemony ať už byli jakýkoliv. I když nejraději jsem měl ty ohnivé. Čas letěl, a za profesorem Oakem začal docházet i můj mladší bratr. Měl jsem štěstí že byl pořád přilepený na nejstaršího bratra a tak jsem měl klid a volné ruce k studiu. Proto jsem taky začal chodit ven okolo vesnice a studovat pokemony na vlastni pěst. Ale dál jsem zatím bohužel jit nemohl protože vyjít na svojí cestu trenéra, jsem mohl až s bratrem který musí nejdříve dovršit věku 18 let, což pro mě bylo docela skličující. Ale časem jsem si na to docela zvykl a bral to už v pohodě. K mým oblibám dokonce přibylo i malováni pokemonů. Většinou jsem jen tak sedával na zemi a kreslil si tužkou pokemony v jejich přirozeném prostředí. Sem tam jsem si také sepisoval jejich přirozené poznávací znaky abych si později ušetřil práci.Občas cestou prošel i nějaký zkušenější trenér a na požádání jsem si i mohl nakreslit trenéry s jejich pokemony. Nekreslil jsem proto abych se tím chlubil lidem, na to tu je Pokedex, ale kreslil jsem právě proto že mě to bavilo a zároveň jsem tak poznával pokemony ještě hlouběji. Takhle ubíhal čas až konečně jsem se blížil k mým 16 narozeninám a současně se mými se blížily i bratrovy osmnáctiny a ještě k tomu čtrnáctiny mladšího bratra. Za tu dobu jsem shromáždil dostatek informací o pokémonech které jsem již za nedlouho mohl začít využívat. Právě dnes, v den bratrových osmnáctin jsme totiž my tři měli opustit rodné město a vydat se na naši cestu trenérů. Po oslavě se ozval rozhlas který nám říkal že každý kdo se chce stát trenérem, se má dostavit do profesorova domu. Na nic jsme nečekali a vydali se tam. Náš příběh tímto dnem začal.

Obrázek:

Spoiler: