Matt Orange

Životopis

Jméno:
Matt

Příjmení
Orange

Věk:
15

Výška:
189 cm

Váha:
67 kg

Povolání:
Trenér dobrodruh

Povaha:
Klidný, energetický, vyrovnaný a milý. Rád pomáhá ostatním a snaží se vyjít s ostatními jak nejlépe to jde. Spravedlnost a pravda je pro něj docela dost důležitá a patří mezi základy jeho norem. Má pevnou vůli a je tvrdohlavý, jakmile se pro něco rozhodne, prostě to nenechá jen tak být.

Vybavení:
6 pokeballů, 1 pokedex, 1000 Poké, 1 pokefon, sada nářadí - kleště, 2 šroubováky (křížový a plochý), štípačky, francouzák, pilník, imbusové klíče, nůž

Vzhled:
Nosí jasně oranžové oblečení - mikina, kalhoty, boty - a fialové triko a rukavice zelenou brašnu na vybavení, nářadí, apod. Většinu pokeballů nosí v boční kapse brašny, ale na tři má místo vevnitřku mikiny - něco jako vnitřní kapsa, akorát se jedná o malý pásek, na který lze připevnit pokebally. Na kalhotách má v holení části připevněné pouzdro na nůž. Má černé vlasy a hnědé oči. Vypadá o něco starší než ve skutečnosti je.

Pokémon:
Torchic - Útoky, které umí: Tackle, Growl

Cíl:
Založit vlastní pokéfarmu

Strach:
Obává se toho, že nedosáhne svých snů

Vysněný Pokémon:
Umbreon nebo Espeon

Příběh:
Matt vyrůstal a narodil se ve Fuchsiovém městě. Jeho otec i matka začínali jako pokemonní trenéři a nakonec spolu i cestovali, pocházeli z Johta, ale přestěhovali se do Kanta a založili si svou mechanickou dílnu, neboť oba byli sběrateli elektrických typů. Což ovlivnilo i Mattův život. Protože vyrůstal v mechanické dílně a mezi elektrickými typy, docela jim rozumí, jak strojům, tak elektrickým pokemonům, ale protože mezi nimi vyrůstal a stali se pro něj každodenní rutinou, vysnil si svůj vlastní sen již jako malý. Rodiče mu nehodlali bránit, naopak, snažili se jej podpořit v tom, aby si mohl založit vlastní pokéfarmu, kde by mohl chovat a "pěstovat" pokemony.
Ačkoliv již odmala byl Mattův sen se usadit, nikdy neplánoval to udělat hned, hodlal nejdříve procestovat minimálně Kanto a získat zkušenosti jako trenér pokemonů, aby pak lépe rozuměl pokemonům, o které se bude starat. Nakonec se ale z toho stal natolik jasný cíl, že se rozhodl, že nejdříve procestuje svět, pochytá co nejvíce pokemonů, najde si svou spřízněnou duši a splní si svůj sen a založí si někde pokéfarmu.
Co se týče Mattova dětství, nikdy nebyl nijak šikanován ostatními, spíše jimi byl odstrkován a ignorován, což mu ale nijak zvlášť nevadilo, naučil se s tím žít a nakonec se naučil i s ostatními vycházet. Těžko říct, jak se přes to všechno přenesl, aniž by to na něm zanechalo nějaké stopy, nejspíš to byla známka jeho pevné vůle a odhodlání, nebo spíše tvrdohlavosti, které jej udrželo na pevných nohách a nenechalo ho upadnout na cestě životem.
Není to dlouho, co dostal svůj pokedex a svého prvního pokemona, než ale odešel, dostal od rodičů nějaké peníze a pokebally, které patřily ještě jim samotným, a pokefon, aby mohli být spolu v kontaktu. S rodiči se rozloučil v dobrém a vyrazil na dlouhou cestu za svým snem.
Takovýto životopis by ale nebyl vůbec žádným shrnutím toho, co se vlastně přesně stalo a jaký Matt byl, začneme tedy hned u toho, jaký problémový kluk to byl. Matt byl docela průšvihář, přitahoval problémy, ale o co hůř, on je rád vytvářel a prožíval. Kdo by tenkrát řekl, že z takového raubíře vyroste spořádaný mladík? Nejspíš nikdo, neboť všichni znali postrach města, věčného nepřítele zahrádkářům, jímž rozhodně nebyl žádný krtkovitý pokemon, rivala pouličních flákačů, jímž nebyl žádný výrostek, a nových i starých oken, jímž bohužel byly kameny. Dokonce ani policistka Jenny si někdy nevěděla rady, co s Mattem dělat. Zajímavé bylo ale to, že jakmile byl pod dohledem rodičů, choval se vzorně, nechával starší dámy sednout, otevíral ostatním dveře, zdravil, pomáhal. Nikdo si nevěděl vůbec rady s tím, co se mu to vlastně tedy děje, když, jakmile jej rodiče nemohou vidět a nevidí, začne vyvádět hlouposti a skopičiny. Všechno náhle utichlo jednoho slunného letního dne. Ve městě nebyl slyšet žádný hluk rozbitého skla, žádný řev zahrádkářů, jako bylo obvyklé: "KTEREJ MALEJ PAR**ANT MI TO ZAS ZNIČIL ZAHRADU!?!" a nebylo slyšet ani motorky policistky Jenny. Bylo jasné, že hned každého napadlo: "Podivné ticho." A měli pravdu. Matt se již od večera předchozího dne choval jako obvykle, když byl pod dozorem rodičů. Ani jeho rodiče netušili důvod tak náhlé změny. Tenkrát to věděl jen Matt a jedna další osoba, která toho byla důvodem, toto tajemství si však Matt nechal pro sebe a už nikdy se nepostavil na stranu mimo zákon a mimo morálku. Sice to trvalo, než si znovu získal důvěru obyvatel města, ale nakonec to všichni připsali jen tomu, že prostě jako malý kluk dělal klukoviny. Pravda je ale vlastně úplně někde jinde, tam, kde by ji nikdo nikdy nehledal, obzvlášť ve věku, kdy Matt takhle vyváděl.
Obrázek: